Vodáci 3

Ten rok nastalo léto hned po zimě, v půli května třicítky horka, tak admirálové rozhodli, že se namočí lodě už na rozplavné. Část party je z Kamýka a okolí, tak jasná volba

Tak jsem včera po delší době svolal večerní poradu. Už bylo na čase upevnit morálku služebnictva. Věčně čučí do noťasů, každý ve svém koutě. Ne, že bych nedostával pravidelně misku s kapsičkou a čerstvé mlíko., občas i čerstvé masíčko. Jenže je takové divné smutno a mrzuto. Jejich kamarádi, kteří mě tak obdivují, přestali

Vodáci 2

Asi bych měla časově navázat na předchozí příběh. Jenže.....za těch devět let jsem partou vodáků projela tolik řek a na každé se událo tolik příhod a poslouchala jsem tolik vyprávění z let předchozích, že mi to v paměti splývá a namátkově se vynořují příhody bez

Včera večer si personál užíval svoje volno. Oba zalezlí u těch svých noťasů, tak jsem si našel svoji zábavu. Opatrně jsem chytil hraboše, aby zůstal pěkně čiperný a přinesl jsem si ho domů. Jeho pištění, moje skákání a dupání je vytrhlo z jejich klídečku zrovna ve chvíli, kdy hraboš zdrhl pod ledničku. Už jsou vycvičení, tak moudře počkali,

 V minulých pár dnech bylo sluníčko, skoro to vypadalo, že už to jaro přijde. Podnájemnice byla zalezlá v dílničce a odchytit ji u noťasu by trochu problém. Zato odchytávala ona mě, kdykoli jsem se vracel ze zahrádky a šup do vany umývat packy. Fakt jsem se divil, jak ta čistá voda umí zhnědnout, ale na sebevědomí mi to nepřidalo.

 Zdá se, že letos zima zavítala i k nám do nížin a to studené bílé, co už ani nepamatuju, mi překazí můj osobní rekord - prochodit třetí zimu v plátěnkách  Tak aspoň nostalgicky vzpomínám na loňské léto, krásně deštivé, houbařský ráj.

Zrzavej už se zase dere k noťásku, prej slíbil pokračování 

V sobotu mimořádně nepršelo, tak že prý rajčata musí na záhon. Dali mi kšírky a vodítko a přivázali mě jak kozu ke kompostéru. Jen co se začali

V mém pestrém životě se mi přihodila spousta věcí. Začalo to jednu květnovou středu a bylo to teda docela hustý. Ráno si moje podnájemnice mimořádně přispala do 8 a sotva sešla dolů, nastal fofr. Nějak, nevím jak, jsem se při ranní procházce po sousedních zahrádkách někde

Jen na úvod - už 8 let žijeme v laskavém poddanství kocoura jménem Zrzavej, který z nás v našem domě udělal trpěné podnájemníky  Vyklubal se z něj grafoman, už dva dny mi kouká přes rameno celý nedočkavý, abych mu prej předala slovo

Pro začátek něco z historie nedávných let. Jsem z generace, která v první třídě ještě počítala na kuličkovém počitadle, telefony byly tak tři na jednu vesnici a k počíttači jsem sedla někdy v 45 letech. Jsem tedy na sebe náležitě hrdá, že dnes zvládám  téměř vše, do čeho se generace našich dětí a vnuků už narodila a bere to jako samozřejmost