Kabelka s příběhem

Je mi 64 let a od mládí mi učarovala džínovina. Ale až v posledních 10 letech, až mě život zklidnil, jsem se džínovinou začala zabývat smysluplněji. Je to materiál inspirující, čím obnošenější, tím víc. A protože jsem příznivcem věcí užitkových, vyhrály u mě kabelky. Jako samouk jsem se prokousávala technologií, ale dnes už jsem hrdá na pečlivé řemeslné zpracovánía nápady stále přicházejí sem si vědoma, že stejných nadšenců není mnoho, že moje kabelky mají úzký okruh zákazníků, ale ono to šití a realizace nápadů je jako droga

Občas narazím na džíny, kterým nelze odolat. Inspirativní, provokující, dráždící. Nápad se ještě zdaleka nevylíhl, ale ten potenciál, který se v nich skrývá .... Už jsem se naučila nespěchat. První krok je jasný - rozpárat, odhalit taje původní střihové konstrukce a potom, po chvilkách, jak čas dovolí, obhlížet, měřit, přemýšlet, zkoušet přikládat, proměřovat proporce budoucí kabelky, bojovat s kompromisy co bych chtěla na kabelku dostat versus co se tam vejde, to je to pravé dobrodružství. A když do nich konečně střihnu, stále někde vzadu v hlavě zůstává pochybnost, jestli tahle volba je ten nejlepší z té řady nápadů. Jenže - kdybych nestřihla, leží v dílně dodnes a já se stále chodím koukat. Tak teď nastává napínavé období, kdy se odhodlám střihnout.

Tak už jsem střihla . Jedna kabelka už se líhne, ještě zbyl kus džín na jednu nebo dvě další. Teď přijde na řadu řemeslo - dno, zipy, popruh, podšívka.... Docela se těším na finální focení